A

K

ÝU

ÍV

N

Té

m

IS a :

TA

N

Č

D

Rozhovor

Marcela

Garncarzová

Petra

Bašová

ZDRAVOTNÍ SESTRA

V ÚVN, MATKA

ŽÁKYNĚ 8. TŘÍDY ZŠ

A STŘEDOŠKOLAČKY

UČITELKA SŠ, MATKA

ŽÁKA 6. TŘÍDY ZŠ

A ŽÁKYNĚ TERCIE

(= 8. TŘÍDY)

J

iž rok musí rodiče žáků mateřských,

základních i středních škol řešit praktické otázky spojené s distanční výukou

a jejím dopadem na chod rodinného života.

Ženy se staly bez přehánění hrdinkami všedního dne. Navzdory emancipaci automaticky

převzaly organizaci domácnosti a osvojily si

metody projektového řízení. Za své výkony

by se většina z nich nemusela stydět ve

vysokých manažerských pozicích, kde je

jich stále proklatě málo. Zeptali jsme se

dvou z nich, jak prožívají toto období, které

bylo poznamenáno nejen proměnami jejich

rodinného života, ale především turbulencemi v zaměstnání. Jak si vedly paní Marcela

Garncarzová, zdravotnice, matka osmačky

a středoškolačky, a paní Petra Bašová, učitelka, matka dětí ve věku 12 a 14 let?

Už více než rok se celý svět snaží vyrovnat

s epidemií covidu-19. Jste jednou z těch,

na nichž spočívá dvojí odpovědnost: zdravotnice/učitelka a matka dětí školou povinných nebo studentů. Co vám tato zkušenost

přinesla?

MG: Velmi mi pomáhá, že v této době jsou již

dcery samostatné ve zvládání školních povin­

ností, zvlášť když si uvědomím, kolik času jsem

věnovala starší dceři hlavně na prvním stupni,

kdy měla individuální výukový plán. Současná

situace jim dala rozhodně více zkušeností

s online činností. Ale chybí jim sociální kon­

takty, volnočasové aktivity. Co jedno dalo,

druhé jim vzalo. Z dlouhodobého hlediska i to,

že některé prožitky patří k určitému období

a o ty s délkou času přichází.

10 PÁŤÁK

PB: Dvě největší překvapující zjištění jsou, že

výuka na středních školách může probíhat

zcela bez fyzického kontaktu učitelů a žáků

a dává přitom smysl a že je možné pře­

žít rok společného domácího vězení rodičů

a puberťáků.

Jak se vyrovnáváte s únavou a zvýšenými

nároky na vás samotnou?

MG: Odpočinkem a pobytem v přírodě.

PB: Nejtěžší je pro mě vydržet sedět cca

8 hodin denně u počítače, na to z pedagogické

praxe opravdu nejsem zvyklá. Tloustnu, bolí

mě záda… Recepty, jak si s tím poradit, zatím

stále hledám. Zavedla jsem do svého denního

režimu pravidelnou procházku po skončení

výuky.

Jakou činnost nebo postoj jste se rozhodla

opustit, protože byly příliš zatěžující nebo

nepotřebné?

MG: Dlouhodobější plánování.

PB: Že musím všechno zvládnout a že to

musím zvládnout dobře. Občas v Teams prostě

něco nefunguje, oběd se nepovede, slíbenou

práci pro skauty či spolek rodičů nestihnu

udělat…

Máte nějakou radu nebo tip, jak zvládat elegantně a s nadhledem svou práci a zároveň

distanční výuku svých dětí?

MG: Rozhodně je potřeba si čas a jednotlivé

dny či jejich části zorganizovat v závislosti

na tom, co kdo zrovna může udělat a kde

a jak bude trávit čas. Takový rodinný rozvrh

hodin. :-)