Jak jsme to zvládli
na budoucnost. Počáteční představa, že když
už nemohou chodit do školy děti, alespoň my
dospělí doženeme všechny pracovní úkoly
z minula, se brzy rozplynula a začali jsme dávat
hlavy dohromady, jak učit či neučit, radit se
a spolupracovat i v podmínkách, které nikdo
z nás dříve nezažil.
Hned v prvních dnech vznikl v rámci naší školní
komunikační platformy rodičovský portál, který
zastřešoval a zprostředkovával přístup ke všem
komunikačním formám a informacím pro jednotlivé třídy, žáky a rodiče. Hlavním koordinátorem
pro práci v každé třídě se stal vždy třídní učitel,
který byl podle dostupných možností ve spojení
s rodinami. Podle ročníků se dílčí používané
způsoby komunikace lišily, od krásných dopisů
po různé on-line audio/video platformy. Pro řadu
rodičů odříznutých od elektronické komunikace
jsme zajistili poštovní spojení. Na konci března
jsme zprovoznili rádio Prokop (viz samostatný
článek), jehož cílem bylo doplnit nabídku výukových aktivit, možností pro sdílení a posílit sociální
kontakt mezi pedagogy, žáky a rodiči navzájem.
12 PÁŤÁK
V prvních týdnech bylo asi nejtěžší si ujasnit,
co, jak a hlavně v jakém rozsahu má vlastně ze
školy k dětem a nazpět běžet. Velmi nám v tom
pomohlo sdílení zkušeností s jinými školami
a institucemi. Informace jsme následně zprostředkovávali přes náš školní portál rodičům –
například Devatero pro učitele a rodiče. Zázemí
školy fungovalo jako koordinační centrum
a místo technické podpory jak pro pedagogy,
tak pro rodiče. Zapojení učitelů bylo velmi pestré. Krásná byla vzájemná pomoc a podpora,
soudržnost a sdílení nápadů, které vedly k oživení kontaktu s dětmi na dálku i k posílení jejich
motivace k učení tvůrčím způsobem. Učitelé
mohli fungovat z domova či ze školy. V tomto
nám velmi pomohla podpora zřizovatele při
pořízení další techniky pro pracující na dálku.
Kvalitní konferenční technika nám dovolila se
operativně radit v různých skupinách a podle
potřeby na místě i on-line.
Po několika týdnech bylo jasné, že se neuvidíme dlouhou dobu, a proto jsme rodiče a žáky
požádali o reflexi dosavadního fungování formou jednotného celoškolního dotazníku, který
obsahoval téměř 50 otázek směřovaných na
rodiče i žáky. Odpověděla velká většina rodin
a díky odpovědím jsme pak mohli lépe naplánovat týdny příští. Ukázalo se, že představy a očekávání se často různí jak mezi rodiči, tak mezi
učiteli, ale v celkovém shrnutí si naprostá většina rodičů váží vzájemné spolupráce a oceňuje
způsob, jakým se škola se situací vyrovnává.
Omezení se rovněž negativně dotkla procesu
dokončení nové budovy naší školy, komunikace
v závěru stavby byla složitější a také mnohé
termíny byly v čase posunuty. V prvních týdnech jsme se jako škola zapojili do programu
šití roušek organizovaného v rámci Prahy 5.
Dobu, kdy je škola bez žáků, jsme také využili
pro údržbu, opravy prostor školy a na konci
května jsme začali osidlovat nový školní včelín.
Na začátku května po vydání informací o podmínkách docházky proběhla další kampaň
směřující k zájmu rodičů 9. tříd a prvního stupně
o docházku za omezených podmínek a rovněž