MYLI JSME A STĚHOVALI

Po uzavření mateřské školy jsme se dali do

úklidu. Myli jsme hračky, čistili sklady a některé

paní učitelky se pustily do šití roušek, které

v té době byly „nedostatkovým zbožím“.

Dlouhé uzavření jsme využili i k jarnímu úklidu

a zvelebení zahrady, jak části pro děti, tak

vysázení kytiček, aby se dětem po otevření

školky na zahradě líbilo. Nakonec došlo i na

opravu plotu, která byla naplánovaná na letní

prázdniny.

Jednu třídu jsme dokonce částečně změnili

a přestěhovali některé kusy nábytku pro větší

pohodlí dětí i učitelek.

Abychom zůstali ve spojení s dětmi a rodiči,

vytvořili jsme facebookové skupiny, kam nám

rodiče posílali pozdravy od dětí a naopak paní

učitelky dávaly náměty na činnosti, které rodiče

mohli dělat doma s dětmi.

Děti malovaly obrázky, které nám házely do

poštovní schránky. Komunikace tak zůstala

zachována i v tomto těžkém období.

Některé paní učitelky využily čas k vytváření

pomůcek pro činnosti s dětmi nebo k výzdobě

třídy.

- MŠ Tréglova -

Očima žáků

 Š Kořenského:

Z

LITERÁRNÍ ÚSPĚCHY ŽÁKŮ

L

oni v listopadu nás zaujala literární

soutěž České akademie zemědělských

věd (ČAZV) na zajímavé téma život

v našich řekách a rybnících. Žáci si mohli

vybrat z několika možností, jak téma uchopit. Většina z nich si vybrala příběh s pohádkovými motivy. Příspěvek Lenky Vondrové

z 5. A se dočkal ocenění a zveřejnění ve

speciálním čísle časopisu České zemědělství

pohledem žáků.

Malou ochutnávku z příběhu si můžete přečíst

zde nebo si rovnou vyhledat celý příběh

v elektronické podobě časopisu na webových

stránkách www.cazv.cz.

Byl jednou jeden rybník, úplně na jihu Čech.

Všechny ryby a rostliny, co v něm žily, měly

bezstarostný život. Až na jednu věc. Každý den

k snídani, k obědu, a dokonce i k večeři měly to

samé jídlo. Občas jim hodní lidé hodili do vody

třeba krmení, ale jinak jejich strava moc pestrá

nebyla. Lidé často chodili k rybníku, třeba na

piknik. Ryby ale mohly na lidi jen koukat. Proto si

jednou řekly, že si také dají pořádně do nosu.

Lenka Vondrová, žákyně 5. A

PÁŤÁK 19