Slovo úvodem

a bezpečně, všechny nástrahy a překážky,

které s sebou školní prostředí někdy

přináší, budeme řešit s rozumem a nadhledem. Pro takový stav dobré pohody

existuje v poslední době často skloňovaný

výraz wellbeing. A je to zároveň i hlavní

téma aktuálního Páťáku. Jednoslovný překlad výrazu wellbeing tak, aby byl stejně

výstižný, dohromady nedám. Ale všichni

víme, o co jde.

Vážení rodiče, pedagogové

a přátelé školy,

už je to znovu skoro rok od vydání

pos­ledního čísla Páťáku loni v dubnu.

V tehdejším úvodníku jsem se ohlížela za

školním rokem, který dlouhá léta neměl

obdoby. Těžko jsme si uměli představit,

že by mohlo přijít ještě něco „významnějšího“, co by téma covidu, jeho dopadů

a následků odsunulo na nezajímavou

druhou kolej. Nebudu zastírat, že původně

tento úvodník vypadal jinak. Chtěla jsem

na tomto místě úplně obyčejně psát o blbé

době s virovou nákazou, se kterou se

pracovníci škol vypořádali skvěle. Že se

navzdory blbé době poznamenané variantou Omikron stále učí. Že se navzdory blbé

době jezdí na lyžařské kurzy, pracuje se na

projektech a probíhá řada dalších aktivit.

O tom je ostatně podstatná část Páťáku.

Chtěla jsem psát o tom, že za jednu z nejdůležitějších podmínek kvalitního vzdělávání považuji, aby se ve škole všichni cítili

dobře. Žáci, učitelé i ostatní zaměstnanci.

Navzdory jakýmkoli okolnostem. Pokud

se všichni budeme ve škole cítit příjemně

A najednou stojíme před novou realitou, která je svým způsobem ještě horší

než neviditelný nepřítel v podobě viru.

Nemohli jsme být připraveni na pandemii, ale troufám si říct, že nás zaskočila

několikanásobně méně než válka vzdálená srovnatelně s cestou na dovolenou

k moři do Chorvatska. Člověku se tomu

ani nechce věřit, ale záběry a fotografie

z válečných oblastí skutečně nesou letopočet 2022. Jsem daleko tomu, abych jen

náznakem srovnávala utrpení dětí a jejich

rodin ve válkou zasažených oblastech se

situací v našich bezpečných a fungujících

školách. Těžko hledám další slova. Chci

jen zmínit, že vysvětlit žákům tuto válku,

usměrnit chování dětí v kolektivu s dětmi

z Ruska, může být v mnoha ohledech

ještě o poznání složitější než dva covidové

roky, které jsou za námi.

Chtěla bych všem dospělým, tedy učitelům i neučitelům, rodičům a prarodičům

poděkovat za to, že jsou oporou svým

žákům a dětem a mladou generaci nelehkou dobou provádějí, jak nejlépe umí.

Renáta Zajíčková

starostka a radní pro školství