Nahlédnutí do výuky PO STOPÁCH BROUČKŮ – JAK SE DAŘÍ  VE ŠKOLCE DĚTEM MLADŠÍM 3 LET?

Z

řídit v ZŠ a MŠ Barrandov třídu dětí mladších tří let byl společný nápad paní ředitelky a zřizovatele. U učitelek se zpočátku nesetkal s velkým nadšením, nikomu se k batolatům příliš nechtělo. Chyběly zkušenosti a materiální i personální zabezpečení. Velké přípravy zabraly více než rok. Bylo třeba zařídit třídu tak, aby malé děti měly k dispozici dostatečně velký volný prostor pro bezpečnou hru a pohyb, nábytek musel být přizpůsoben jejich drobným postavám a samozřejmě komplet se zaoblenými rohy. Nezbytný je přebalovací pult, odpadkový koš na pleny a hygienické ubrousky, „dudlíkovník“, prostory pro náhradní oblečení, pleny a jiné hygienické potřeby. Velkým oříškem bylo také smysluplné vybavení třídy hračkami a venkovního prostoru hracími prvky atestovanými pro děti mladší tří let. Co se týče personálu, péče o dvacet dvouletých dětí je velmi náročná, proto má třída k dispozici dvě učitelky a dvě chůvy. Zejména v prvních týdnech docházky, kdy si děti na školku teprve zvykají, je nutné, aby pokaždé našly otevřenou náruč a prostor pro své potřeby.

První Broučci nastoupili v září 2016. Nyní jsou ve školce už třetím rokem, letos jim bude pět let a při každém shledání s učitelkami či chůvami ze třídy batolat jim stále běží skočit do náruče a sdělují vše, co mají na srdci. Bývá to velmi emotivní zážitek na obou stranách. Je nutné dodat, že se všechny dvouleté děti adaptovaly na nové prostředí a nové lidi do tří měsíců. Žádné dítě neodešlo z důvodu neschopnosti se odloučit od rodiče, pouze jeden chlapec odešel z důvodu neschopnosti matky odloučit se od svého dítěte. Z dvacetičlenné skupiny batolat se na konci prvního školního roku stala sebevědomá třída Broučků. Děti se rozvíjely po všech stránkách. Jediné, co potřebovaly, bylo najít důvěru v nové lidi, v nové prostředí a v rodiče, že si je vždy z mateřské školy vyzvednou. Druhý školní rok, po prvních letních prázdninách, se Broučci do školky vrátili. Ke skupině dvaceti dětí se přidalo dalších osm nově příchozích. S dětmi postupovala i jedna „původní“ učitelka. Trvalo přibližně měsíc, než si vše sedlo a bylo možné pokračovat dále. Na první pohled byl znatelný rozdíl mezi dětmi, které ve školce již jeden školní rok pobývaly, a dětmi novými. Broučci znali prostředí, zaměstnance, režim, jídla, pití, sebe navzájem. Byli komunikativní, dokázali sdělit své potřeby, přání, i to, co se jim nelíbí. Třída se ale velmi rychle sjednotila a procházela pospolu druhým školním rokem. Do třetího školního roku již postupovala stálá, pevně spojená skupina. Od původních Broučků získaly nové děti návyk sedět v „komunitním kruhu“. První rok se po kruhu posílal kamínek či pohlazení, druhý rok se děti učily rozeznávat emoce, třetí rok se už plynule baví o tématu. Od února letošního roku

6 PÁŤÁK